Co se v Česku děje aktuálně kolem jaderné energetiky a jakou roli v tom hraje Calla?/CZ

From Nuclear Heritage
Revision as of 09:50, 24 January 2017 by Tesla (talk | contribs)
(diff) ← Older revision | Latest revision (diff) | Newer revision → (diff)
Jump to navigationJump to search

=> ENGLISH version of this article

Co se v Česku děje aktuálně kolem jaderné energetiky a jakou roli v tom hraje Calla?

Vláda schválila Aktualizaci Státní energetické koncepce (ASEK) ČR 18. května 2015. Calla k ní spolu s dalšími spolky Hnutí Duha a Greenpeace ČR vydaly společnou tiskovou zprávu. Jedním z problematických bodů, který koncepce prosazuje, je vysoký podíl jaderné energetiky a uhlí. Pohledem do studie Chytrá Energie (2009) zjistíte, že koncepce se silně podobá prvnímu a nejhoršímu scénáři s názvem „Vše při starém“, kdy Česká republika nedělá v podstatě nic pro proměnu české energetiky směrem k obnovitelným zdrojům energie (ty mají mít na výrobě elektřiny podíl max. do 25 % a není zřejmé, zda se stát chystá pomoci domácnostem v dosažení energetické soběstačnosti). Naopak, Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) chce znovu prosadit své plány na nové reaktory. A k tomu má sloužit Národní akční plán pro rozvoj jaderné energetiky v ČR (NAP JE ČR).

NAP JE ČR má být přijatý v následujících týdnech. Pracovali na něm ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek s ministrem financí Andrejem Babišem. Vznikal za velmi utajených podmínek. Plán prosazuje hned čtyři jaderné reaktory, dva v Dukovanech a dva v Temelíně. Očekává se ale, že stavět se budou nakonec „pouze“ dva (Dukovany z roku 1985-87 mají získat prvenství před Temelínem z 2000-02). Mládek uplatňuje svůj model: teď se rozhodne, začnou běžet povolovací procesy, EIA, územní řízení, výběr dodavatele, utratí se až 1,2 miliardy EUR do roku 2025 a teprve poté se rozhodne, kde se postaví reaktory a jak stát toto rozhodnutí finančně podpoří.

Pro stavbu jaderných reaktorů by měla být z ČEZ vyčleněna dceřiná společnost a do ní zapojeni dodavatelé. Způsob podpory není dosud jasný. Britský model podpory pro Hinkley Point C nechce “ANO“ (politická strana s ministrem Babišem v čele) a vláda nechce ani Mládkem navržený maďarský model pro PAKS II. Přesto se v plánu uvažuje o garantované výkupní ceně pro investora mezi 66 - 86 EUR za MWh po dobu 35 let. Dle nezávislých propočtů by náklady podle CfD vyšly 37 - 73 miliard EUR. Calla spolu s Hnutím Duha okomentovává tyto strategie ve svých květnových tiskových zprávách a v březnu se snažila vyvolat diskuzi na toto téma v obou komorách parlamentu ČR rozesláním infolistu drahé jaderné plány“.

Jedinou skvělou zprávou je, že Ministerstvo průmyslu a obchodu nakonec vyřadilo z NAP JE ČR úvahy o stavbě závodu na výrobu jaderného paliva. Calla k tomu významně přispěla svými aktivitami na podporu obyvatel ve dvou lokalitách zvažovaných pro tento závod - Bystřice nad Pernštejnem a Světlá nad Sázavou na Vysočině.

Dalším aktuálním problémem je nová těžba uranového ložiska Brzkov-Věžnice u Jihlavy. Její přípravu vláda ČR odsouhlasila v prosinci 2014 i přes odpor místních samospráv a veřejnosti, kterým Calla zajišťuje informace a podporu. A navzdory stávající surovinové politice (1999), která počítá s tím, že jak se dotěžuje a končí těžba uranu v Dolní Rožínce (asi 50 km od Brzkova), bude se Česko věnovat sanacím a nepočítá se s další uranovou těžbou, neboť se na její útlum vynaložily desítky milionů EUR. Státní podnik DIAMO, který má sanace škod po uranové těžbě na starosti, bude na odstranění potřebovat ještě stamiliony EUR a ty se budou muset každým rokem splácet ze státního rozpočtu. Taktika pro otevření nového posledního evropského uranového dolu je obdobná jako u Mládkova plánu na nové jaderné reaktory: vláda rozhodla o přípravách nové uranové těžby, DIAMO získá veškerá povolení, proces projde řízením EIA, a pak v roce 2018 se nový ministr průmyslu a obchodu rozhodne, zda souhlasit s těžbou a jestli na ni uvolnit 3 miliardy korun z rozpočtu na investice do uranového dolu a schválit na ni státní dotace (v závislosti na vývoji světových cen uranu).

Za současných podmínek na trhu s uranem těžba není reálná, ani ekonomicky výhodná. Tak proč po nevýnosné těžbě MPO a DIAMO tolik touží? Důvodem je plán přečkat 30 let uranového průmyslu na tomto ložisku u Brzkova, kde je jen cca 3000 tun U – zanedbatelné množství, které stát v podstatě nepotřebuje, protože si ho může levně koupit na světových trzích přetékajících uranem. A po těch 30 letech se DIAMO chce dostat na tisícitunové severočeské zásoby uranu ve Stráži pod Ralskem a ty opět těžit pomocí nechvalně proslulého chemického loužení kyselinou sírovou (ISL). Jak jinak než použitím „moderních postupů", které se ale ve výsledku od starých neliší.

Dalším kontroverzním tématem jaderné energetiky v Česku je hledání lokality konečného úložiště vysoce radioaktivních odpadů. V České republice je sedm potenciálních lokalit a lidé v nich 18. dubna na historicky první „Den proti úložišti“ uspořádali protestní akce, kterými stvrdili svůj nesouhlas s tím, že stát nerespektuje jejich názor proti výstavbě úložiště a postupuje nekoncepčně, bez jasně stanovených kritérií. Na pěti lokalitách ministr životního prostředí, Richard Brabec, zamítl odvolání obcí a spolků a povolil průzkumy. Dvě zbývající lokality na rozhodnutí ještě čekají. Předseda Cally, Edvard Sequens, zastupuje veřejnost v Pracovní skupině pro dialog o hlubinném úložišti (PS), která bude řešit zákon posilující práva obcí a kritéria výběru lokalit. PS v gesci Rady vlády pro energetickou a surovinovou strategii ČR pod kontrolou ministrů Mládka a Brabce ale příliš nepřipomíná efektivní nástroj, kterým by mohla veřejnost nesouhlasící s momentálním stavem prosadit svá práva.

A poslední střípek mozaiky české jaderné energetiky – na podzim 2015 má být spuštěna SEA na Koncepci nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem v ČR. Calla usiluje o to zaktivizovat veřejnost, aby k ní podávala své připomínky.

Olga Kališová - Calla (27. května 2015)