Kdy se Česká republika probudí ze snů o jaderných reaktorech?

From Nuclear Heritage
Jump to navigationJump to search

=> ENGLISH version of this article

Kdy se Česká republika probudí ze snů o jaderných reaktorech?

Energetická bezpečnost ČR vyžaduje připravit novou energetickou koncepci s důrazem na stále nevyčerpaný potenciál energetické efektivity a nezbytné pokračování v rozvoji obnovitelných zdrojů energie. Plnění řady úkolů dnešní rychle zastarávající Státní energetické koncepce má navíc již roky zpoždění. Zásadním nedostatkem plánů, které počítají se stavbou nových reaktorů, jsou vysoké investiční náklady – přímé/nepřímé a nynější/budoucí

Vládní materiály (např. Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v ČR) účelově podceňují investiční náklady zamýšlených českých reaktorů, když udávají hodnotu 5 230 €/kW (bez nákladů na pořízení úvěru). Skutečnost ukazuje srovnání s jinými aktuálními, na západě rozestavěnými projekty, britským Hinkley Point C (EPR od Framatom, dříve Areva): 6 395 €/kW, francouzským Flamanville (rovněž EPR od Framatom, dříve Areva): 6 560 €/kW nebo americkým Vogtle 3,4 (AP1000 od Westinghouse): 6950 €/kW. Vedle přímých investic je nutné upozornit na skryté náklady v objemu miliard korun schované do rozpočtu ČEPS na posílení přenosových sítí, do rozpočtu ministerstva dopravy na dopravní stavby, které mají umožnit dovezení reaktorových nádob nebo parogenerátorů ze zahraničí až do elektrárny, a do nepřímé dotace pro provozovatele jaderných elektráren v České republice ve formě silně omezené odpovědnosti za případnou jadernou havárii. Samostatnou kapitolu pak tvoří peníze na likvidaci zamořené elektrárny po ukončení provozu a na vybudování a provoz hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva a dalších vysoce radioaktivních odpadů. Odvody, které dnes ČEZ posílá na jaderný účet, nestačí na pokrytí budoucích plánovaných nákladů, které přesahují 110 miliard korun. A velmi nejisté je, zda peníze, které provozovatel odkládá na rezervní účet na likvidaci elektrárny, pokryjí skutečné budoucí požadavky.

Edvard Sequens, energetický konzultant Calla – Sdružení pro záchranu prostředí, řekl: "Vsadit jen na kartu rozvoje jaderné energetiky nás přijde doslova pěkně draho. Naši politici jako by se stále dívali do zpětného zrcátka a chtějí řešit výzvy jednadvacátého století nástroji používanými v tom minulém. Potřebujeme odvážnou, moderní energetickou politiku, která z nás neudělá ostrovní energetický skanzen uprostřed Evropy.


Přečtěte si tiskovou zprávu z 31. ledna 2018